Last workday of vacation, deliberately away from where I could check work emails ;). Mushroom, egg, and cheese crepe and a latte with some sock #knitting at the local bookstore cafe. Made it to the gusset on my second Larch Ped sock so am hopeful this will be done “soon-ish”!! Vacation knitting is the best! And next week I have a work trip with hours at the airport so there will be more knitting then! #vacation#FiberArts@knitting
@janbartosik Vzhledem k tomu, jak jsem na tom v posledních letech s časem na čtení, vůbec nevím, kdy se k tomu vrátím. Karsu bych si dala, ale ten ještě pokud vím není dopsaný.
@Onqa6 Teď koukám, že téhle barevné kombinaci říkají Baker's Corner. Zajímavé, já jsem si to pro sebe pojmenovala "zmrzlina". 😀 Ale jo, třeba cupcake si k tomu dokážu představit taky.
(Repost, protože jsem to původně omylem nasdílela jen pár lidem.)
Včera jsem zase trochu prolézala Play Store a hledala chodicí hry.
Pojem chodicí hry pro mě znamená mobilní hry, ve kterých buď záleží na GPS poloze hráče, nebo nějak pracují s počtem ujitých kroků. Mám jich za sebou hromadu, od Ingressu a Pokémonů přes různé RPG bojůvky (je jich spousta, ale zase až tak mě nebaví) po všelijaké indie hry.
V poslední době jsem hrála Pikmin Bloom, kde hráč nachází (a pomocí kroků "pěstuje") roztomilé kytičkové potvůrky mnoha typů podle místa nálezu. Pak je posílá na expedice a do bojů s houbami a tak. Je to milé, ale strašně přeplácané – animace, milión obrazovek s různými aktivitami, mezi kterými se složitě přepíná, aplikace je pomalá a mám pocit, že pořád na něco čekám. Tak jsem chtěla zkusit něco jednoduššího.
Nalovila jsem dvě s podobnou myšlenkou: Hra pracuje jen s počtem kroků, který převádí na procházku nějakou zajímavou trasou jinde na Zemi.
Walking Planet si dala záležet, aby hráče nalákala: má podrobný tutoriál, různé statistiky a žebříčky, lokality procházek má zpracované jako kreslený 3D "model". Ale kroky si, aspoň na Androidu, počítá sama, což znamená značnou zátěž baterky, s tím mám už své zkušenosti z jiných her. A hrát jde asi i bez registrovaného účtu, ale kdybych si ho chtěla založit, musela bych jim prozradit svoje telefonní číslo. Sice přísahají na holý pupek, že ho k ničemu jinému nepoužijí, ale mám jim věřit?
Walk the Distance vypadá o dost spartánštěji, bez nějakého úvodu rovnou zobrazí hlavní obrazovku. Trasy zobrazuje jako čáry na mapě, plus nějaké fotky a informace. Statistiky a žebříčky neřeší, jen si člověk může na trase zobrazit pozice jiných výletníků, což dělá i Walking Planet. Pro mě je ale podstatné, že si data umí vzít z Google Fit a slibuje, že moc nežere. Takže už mám za sebou pár kilometrů appalačské stezky a uvidím, kam ještě dojdu.
Nebudu vás nudit hádankami, protože určitě víte, k čemu to je. Nezbytný pomocník každé domácnosti, sedmdesátá léta Československo, Kovozávody Frýdlant. A jak to hezky voní! ( Teda všichni to měli, akorát my ne a já to musela shánět po všech čertech.)
@Onqa6 Nic takového jsme teda doma neměli (aspoň v osmdesátých letech, za sedmdesátá mluvit nemůžu). Babička mě naučila háčkovat a umotat klubko, ale přadena jsem potkala až o dost později. A novou přízi – s babičkou jsme recyklovaly staré odložené svetříky nebo co. 😀
@Lucinek@Onqa6 Zajímavé. O japonské kultuře toho moc nevím, ale překvapuje mě, že to ještě nikdo nezmínil v těch věčných diskusích o ponožkách a sandálech, přitom to je určitě relevantní. 😁
(A ano, nosit žabky v zimě, taky se po něčem takovém poohlídnu.)
Tuhle jsem uvažovala, že bych si uháčkovala svetr. Nějaký zapínací a hlavně: s kapsami. Jo, vymyslela jsem to teď na jaře, takže kdybych se do toho pustila hned, bude hotový zrovna na léto. Jenže na druhou stranu, než si rozmyslím vzor a přízi, ono to nejspíš vyjde akorát na příští sezónu.
Pokud mi teda do toho nehodí vidle ještě projekt #ČervenéPonožky 😀
@Onqa6 Ale jo. Musíš si vytyčit správné cíle. Když si dáš jako výzvu zredukovat tenhle počet, tak najednou zjistíš, že zapošití těch hotových není pruda, ale poměrně rychlá cesta k úspěchu. No a takhle postupně z toho budeš ukusovat. 😀
Máte tip na software (ideálně pro linux, android a macos), který je ideální na ukládání textů, které si chci přečíst později? :) Je toho hodně, tak se raději ptám, protože zkušenost je k nezaplacení.
@jakubzelenka
Je to trochu mimo, ale hlásím, že já si texty na pozdější přečtení posílám do čtečky. Na to se hodí plugin do prohlížeče a mobilní appka, Push to Kindle, který článek zabalí do epubu a pošle na e-mail čtečky (navzdory názvu umí i Pocketbooky).
Akorát v poslední době omezili free verzi na deset článků měsíčně, což pro tebe bude asi málo, já se zatím vejdu.
Vracet se k rozečtené knize, to se člověku občas stane. Já jsem se teď vrátila ke sbírce, kterou jsem před pěti lety opustila uprostřed povídky. Přestože jsem si z povídky kupodivu pamatovala docela dost, radši si ji dávám znovu od začátku a tentokrát mi do toho snad už nic nevleze. 😀